BMW Auto klub ČR

Filozofe maaarketing, lidi koupi i nalesteny hovno, kdyz k tomu bude dobrej pribeh;)

Znáš reklamu na cosmodisk? To je něco podobného

E39 530Da touring foukám v létě na 2,8 předek a 3,0 zadek, jezdím v 98% případů sólo a nenaloženej. Zimní foukám dle výrobce vozu. Letní foukám na doporučení instruktora takovýho, řekněme, jinýho výcviku v řízení vozu , a měl pravdu, funguje to. Auto se "nežvejká" a dělá co chci.

lolko111 píše:Čo sa mňa týka, tak si to urobím po svojom. Mám overené pneu so vzduchom .. nárast tlaku pri dlhej jazde v lete z 2,2 na 3,5. Teraz mám v pneu dusík. Až pôjdem na dovolenku autom, tak si to zmeriam a potom napíšem, čo som zistil

No.... dnes som sa vrátil po 10-tich dňoch super dovolenky s Nesebaru v Bulharsku. Ako som sľúbil tak som si odmeral tlak v pneumatikách (245/50 R18) pred jazdou (predok 2,3 a zadok 2,5). Jazda 1340 km v teplotách 27 až 32 stupňov celzia. Do Nesebaru som prišiel o 16,30 miestneho času. Hneď som zmeral tlak a bol taký istý ako doma. Ani o kúsok väčší. Len podotýkam, že keď som mal v pneumatikách vzduch, tak vo všetkých pneu som mal po príchode do Bulharska tlak cez 3. Tak nech mi už nikto nenapíše že dusík v pneu je placebo.

placebo podle mě není a používá se u formule a těžkých náklaďáků kde hrozí prasknutí pneu díky nadměrnému tlaku a teplotě - zahřívání.
Tam to smysl má.
U osobáků se stím stále dohadují. Na léto si myslím by to jistě smysl mělo pokud se tlak v pneu tak nadměrně zvyšuje.
V zimě je to jedno.

A přitom si to stačí ufouknout před cestou podle potřeby ... trochu to tomu přizpůsobit a hotovo
Zbytečná kovbojka

Dobrá kolik tlakujete ? já dle tabulek kolem 2,5 předek a 2,8-3 zadek 728i e38 když jsem plnej jinak 2,5 a 2,6 zadek
A stejně se mi zdá že se sjíždí středy. Takže jakoby tlak byl větší než by měl být. Ale dávat na 7er na zadku pod 2,5 je dle mě prasárna a už je to podtlakované. Počítám stím že tedy v létě se sjíždí více jen proto že se mění tlak na horké silnici a pak má klidně 3,5 když je vedro a sjíždí se středy ... a po schládnutí mají těch 2,6-2,8 ?
Neměřil jsem ale nic jiného mě nenapadá. Auto má tlak správný a ty sjeté středy naznačují že to není ok a tlak se v létě a parných dnech skutečně mění.

MattyX píše:A přitom si to stačí ufouknout před cestou podle potřeby ... trochu to tomu přizpůsobit a hotovo
Zbytečná kovbojka

Prečo zbytočne jazdiť s podhustenými pneu??? Aby mi zo začiatku dralo kraje a potom dúfať, že boli dosť podhustené aby mi pri väčšom zvýšení tlaku zase nedralo stredy? Však som písal že keď som mal v pneumatike vzduch na 2,3, tak po 1300 km to bolo cez 3 !!! Nie je jednoduchšie tam dať dusík a mať ten tlak konštantný?

Pokud se nezmenily zakony termodynamiky, tak dusik ma teplotni rozpinavost jako kazdy jiny plyn. Pak bych byl se slovem "konstatni" asi opatrnejsi.

dogeatdog píše:Pokud se nezmenily zakony termodynamiky, tak dusik ma teplotni rozpinavost jako kazdy jiny plyn. Pak bych byl se slovem "konstatni" asi opatrnejsi.

Prečítaj si prosím moje príspevky vyššie v tomto vlákne. Nie sú to žiadne výmysly ale mnou overené údaje na mojom vlastnom aute. A potom mi napíš ako je to možné pri tvojich tvrdeniach

lolko111 píše:Prečítaj si prosím moje príspevky vyššie v tomto vlákne. Nie sú to žiadne výmysly ale mnou overené údaje na mojom vlastnom aute. A potom mi napíš ako je to možné pri tvojich tvrdeniach

Tvoje auto se vymyká fyzikálním zákonům

lolko:
to nejsou "moje tvrdenia", to je prosta fyzika. Dusik ma stejnou tepelnou rozpinavost jako kazdy jiny plyn a ano, stejnou jako atmosfericky vzduch.
Rozdil spociva v odlisne tepelne vodivosti, kdy bezny atmosfericky vzduch ma 0,0262 W·m−1·K−1, dusik ma 0,02583 (vsimni si "vyrazneho" rozdilu).
Tento rozdil je znat pri velkych objemech a prudkych zmenach teplot, proto se vyuziva u kamionu (velke objemy) a v letectvi (prudky narust teploty v radech desitek stupnu v malem case v pneumatice velkeho objemu).
Dalsi vyhoda je pruchodnost molekul latkami, v nasem pripade pneumatikou, kdy dusik dovede dlouhodobeji zachovat svuj objem aniz by prostupoval molekularni strukturou pryze ven - zde to nesporne vyhoda je.

Pneumatika plnena dusikem pri zmenach teplot NEMA konstantni tlak. Kdyby to tak bylo, kazdy autoservis by s tim maval jako se svatym gralem. Takto mavaji pouze planymi kecy a nasledne uctem na par stovek.

Pokud by dusik dovedl neprostupovat molekulární strukturou pryže ven a kyslík by tou pryží unikl, tak by v pneumatikách zůstával ten ideální dusík. Ale pokud porovnám velikost molekul, tak kyslík O2 má velikost molekuly 3.64*10^-10 m a dusík N2 3,75*10^-10 m, tj. skoro stejnou.

Ale zapoměli jste na vodu, která je ve vzduchu obsažena.
- při relativní vlhkosti 50% a teplotě 5°C je v jednom kubickém metru vzduchu obsaženo 3,8 gramu vody,
- při teplotě 10°C to je 4,66 g,
- při teplotě 20°C to je 8,60 g,
- při teplotě 30°C to je 15,02 g, tedy záleží při jaké relativní vlkhosti došlo k naplnění pnematik směsí vzduchu a vodních par,
- kompresory na čerpacích stanicích by měly mít odlučovače vody a oleje, ale kdo to odkaluje,
- kompresory tlačí buď přímo, nebo přes vzduchojem, kde ty páry kondenzují a takové zařízení potom vydává vzduch o relativní vlkhkosti 100%, tj. dvojnásobek množství vody než v přehledu výše,
- tepelná roztažnost vody β = 1,8 ∙ 10-4 K-1, tj. při ohřátí 1 litru vody z 10°C na 40°C dojde ke zvětšení objemu o 0,0063 litru, ANO- je to pouhých 6,3 mililitrů,
- nemyslím si, že v pneumatikách auta "lolko111" čvachtá decilitr vody, který se přemění na páru a tím dojde ke zvýšení původního tlaku 2,5 na 3,5 Baru, tj. +140%,
- ale pokud došlo k naplnění pneumatik dusíkem bez příměsi vody, tak tlak po jízdě zůstal stejný.

Vlasta píše:

lolko111 píše:Prečítaj si prosím moje príspevky vyššie v tomto vlákne. Nie sú to žiadne výmysly ale mnou overené údaje na mojom vlastnom aute. A potom mi napíš ako je to možné pri tvojich tvrdeniach

Tvoje auto se vymyká fyzikálním zákonům

Vidíš.. toto ma nenapadlo

dogeatdog píše:lolko:
to nejsou "moje tvrdenia", to je prosta fyzika. Dusik ma stejnou tepelnou rozpinavost jako kazdy jiny plyn a ano, stejnou jako atmosfericky vzduch.
Rozdil spociva v odlisne tepelne vodivosti, kdy bezny atmosfericky vzduch ma 0,0262 W·m−1·K−1, dusik ma 0,02583 (vsimni si "vyrazneho" rozdilu).
Tento rozdil je znat pri velkych objemech a prudkych zmenach teplot, proto se vyuziva u kamionu (velke objemy) a v letectvi (prudky narust teploty v radech desitek stupnu v malem case v pneumatice velkeho objemu).
Dalsi vyhoda je pruchodnost molekul latkami, v nasem pripade pneumatikou, kdy dusik dovede dlouhodobeji zachovat svuj objem aniz by prostupoval molekularni strukturou pryze ven - zde to nesporne vyhoda je.

Pneumatika plnena dusikem pri zmenach teplot NEMA konstantni tlak. Kdyby to tak bylo, kazdy autoservis by s tim maval jako se svatym gralem. Takto mavaji pouze planymi kecy a nasledne uctem na par stovek.

Pozri.... mne úplne stačí, že pri dusíku sa mi tlak v pneumatikách po 1300 km jazde v letnom počasí nezmenil a keď som tam mal vzduch, tak výrazne stúpol (merané tým istým tlakomerom). A je mi úplne jedno akými fyzikálnymi vlastnosťami dusíka sa to stalo

starML píše:Pokud by dusik dovedl neprostupovat molekulární strukturou pryže ven a kyslík by tou pryží unikl, tak by v pneumatikách zůstával ten ideální dusík. Ale pokud porovnám velikost molekul, tak kyslík O2 má velikost molekuly 3.64*10^-10 m a dusík N2 3,75*10^-10 m, tj. skoro stejnou.

Ale zapoměli jste na vodu, která je ve vzduchu obsažena.
- při relativní vlhkosti 50% a teplotě 5°C je v jednom kubickém metru vzduchu obsaženo 3,8 gramu vody,
- při teplotě 10°C to je 4,66 g,
- při teplotě 20°C to je 8,60 g,
- při teplotě 30°C to je 15,02 g, tedy záleží při jaké relativní vlkhosti došlo k naplnění pnematik směsí vzduchu a vodních par,
- kompresory na čerpacích stanicích by měly mít odlučovače vody a oleje, ale kdo to odkaluje,
- kompresory tlačí buď přímo, nebo přes vzduchojem, kde ty páry kondenzují a takové zařízení potom vydává vzduch o relativní vlkhkosti 100%, tj. dvojnásobek množství vody než v přehledu výše,
- tepelná roztažnost vody β = 1,8 ∙ 10-4 K-1, tj. při ohřátí 1 litru vody z 10°C na 40°C dojde ke zvětšení objemu o 0,0063 litru, ANO- je to pouhých 6,3 mililitrů,
- nemyslím si, že v pneumatikách auta "lolko111" čvachtá decilitr vody, který se přemění na páru a tím dojde ke zvýšení původního tlaku 2,5 na 3,5 Baru, tj. +140%,
- ale pokud došlo k naplnění pneumatik dusíkem bez příměsi vody, tak tlak po jízdě zůstal stejný.

Takže tu asi bude pôvod toho stúpania tlaku v horúčavách pri dlhej jazde. Ale ako major Haluška vraveli... bohu otcu prisahám, že tlak v pneumatike so vzduchom mi stúpol z 2,5 na niečo vyše 3 !! Už sa nebudem hádať že či to bolo 3,5 alebo 3,2 lebo to bolo pred pár rokmi a nezapisoval som si to. Cez 3 však bol určite!!!

starML píše:Pokud by dusik dovedl neprostupovat molekulární strukturou pryže ven a kyslík by tou pryží unikl, tak by v pneumatikách zůstával ten ideální dusík. Ale pokud porovnám velikost molekul, tak kyslík O2 má velikost molekuly 3.64*10^-10 m a dusík N2 3,75*10^-10 m, tj. skoro stejnou.

Vidim ze jsem si sam nabehl na vidle a neoveril si zakladni fakta, nekolikrat jsem byl vystaven nazoru ze toto je vyhoda dusiku v pneumatikach a jak vidno, nebyla to pravda chemie me na rozdil od fyziky nikdy nebavila, tedy mea culpa.

Já myslím, že je taky důležité jaké má člověk pneu. Zda nějaké premium a nebo čínu. Protože to mám taky vliv.