BMW Auto klub ČR

HOŠI,HOŠI,UŽ LENIN ŘIKAL UČIT SE.

No a moment je od rameno x síla.
Dám z jiného soudku: Může dělo střílet za roh? Teoreticky ano, pokud ho položíme na bok. - Odpovědˇ učitele na vojenské katedře.

dave píše:No a moment je od rameno x síla.
Dám z jiného soudku: Může dělo střílet za roh? Teoreticky ano, pokud ho položíme na bok. - Odpovědˇ učitele na vojenské katedře.

no ty voe

Hitman píše:

dave píše:No a moment je od rameno x síla.
Dám z jiného soudku: Může dělo střílet za roh? Teoreticky ano, pokud ho položíme na bok. - Odpovědˇ učitele na vojenské katedře.

no ty voe

co? Ten ucitel ma pravdu!

RuDoSh píše:

Hitman píše:

dave píše:No a moment je od rameno x síla.
Dám z jiného soudku: Může dělo střílet za roh? Teoreticky ano, pokud ho položíme na bok. - Odpovědˇ učitele na vojenské katedře.

no ty voe

co? Ten ucitel ma pravdu!

no ty voe

darmon- to byla reakce na to cos napsal... ze na kole na ledu bude cca 10Nm... kdyz je vstup 100Nm tak podle tebe je na tom na asfaltu tech zbejvajicich 90Nm, coz samo neni... imho je na ledu tech 90Nm versus koeficient treni 0,nic = vysledna sila mala
na asfaltu je 10Nm versus koeficient vetsi = sila i pres maly moment vetsi, proto se to auto se samosvorem rozjede...
podle tvoji teorie (na ledu 10Nm, asfalt 90Nm) by bylo zbytecny delat samosvory

jinak delo za roh opravdu strili, dokonce kazdy na vetsi vzdalenost mimo jine vlivem Corriolisova zrychleni,
pro zajemce napr. http://physics.fme.vutbr.cz/ufi.php?Action=&Id=83

jakej porad vstup 100nm ??????

kdyz na tom ledu bude 10nm a bude to 25% samosvor tak na tom druhym kole bude 2.5nm

jo a tech tvejch imho na ledu 90Nm, tech tam prave nebude, led nema takovou trakci aby se tam nakejch 90nm preneslo, bude to prave malo. Nebo si to predstav v extremu, ze to kolo bude zvedly ve vzduchu, takze teoreticky 0nm...

tak ted bude stacit, kdyz si prectes svoje prispevky zpatky

Hanz píše:tak ted bude stacit, kdyz si prectes svoje prispevky zpatky

to si ctu, furt nechapu co myslis tim vstupem

myslim tim vystup z prevodovky (100Nm je jen priklad) nebo jestli chces z nasobice momentu je fakt, ze jsme kazdej psali o jinym... kdyz budu brat zatizeni poloosy u daneho kola, tak bude opravdu vetsi kroutak na asfaltu (to jsem myslel tou vetsi vyslednou silou, odvislou od podkladu)...

Tak jsem si vás hoši přečetl celý a je to celkem sranda.

Jinak myslim že estli se kolo na ledu točí mnohem rychlejc tak to neznamená že je na něm víc momentu. To je právě na tom druhým.....

Jinak souhlas s Darmonem

Hanz píše:myslim tim vystup z prevodovky (100Nm je jen priklad) nebo jestli chces z nasobice momentu je fakt, ze jsme kazdej psali o jinym... kdyz budu brat zatizeni poloosy u daneho kola, tak bude opravdu vetsi kroutak na asfaltu (to jsem myslel tou vetsi vyslednou silou, odvislou od podkladu)...

proc by mel bejt vystup z prevodovky 100nm kdyz jsme si rekli ze na ledu bude 10 ?

Chlapi na ledu to klouže! Jestli nějakej moment, tak na hřídeli.

roztocit kolo na ledu neda zadnou praci, na to neni potreba kroutak auto stoji porad led/safalt... co udela auto pri plnym plynu na petku na ledu s obyc difecem? max Nm ktery motor vyprodukuje, pujde pres ten difec na led, kdyby sly na asfalt, auto by se pohybovalo vpred... nebo to tak neni?

Přikládám podrobnější popis funkce diferenciálu.Vyňato ze skrypt "Motory a vozidla" od Prof. Ing. Alexandra Grečenka, DrSc.(konstruktér převodovek a motorů).

Hlavní převod s diferenciálem
je u pohonů zadní nápravou proveden hypoidním kuželovým soukolím, u pohonů přední přední nápravou a s příčně uloženým motorem čelním soukolím. Kola diferenciálu jsou v obou případech kuželová.
Diferenciál vždy sestává z klece , spojené s talířovým kolem hlavního převodu, která unáší satelity, a ze dvou planetových kol, z nichž každé je propojeno s hnacím hřídelem příslušného kola. Po mechanické stránce je diferenciál jednoduché planetové soukolí, u něhož by centrální a korunové kolo mělo stejný počet zubů a unašeč, představovaný klecí diferenciálu, byl hnacím členem. Ze známého vzorce pro planetová soukolí z1.n1 + z2.n2 = (z1 + z2).nu vychází pro z1 = z2 ...nu = (n1 + n2)/2 , tedy kinematický vztah, který přesně vyhovuje poměrům při zatáčení vozidla, kde rychlost středu vozidla je aritmetickým průměrem rychlostí pravého a levého hnacího kola. Jinými slovy, u vozidla s diferenciálem v činnosti se při pohonu hnací kola vždy řádně odvalují po vozovce.
Co do rozdělení momentů je diferenciál teoreticky děličem vstupního momentu rovným dílem mezi obě kola...M1 = M2 = Mu/2 a celkový moment Mu = M1 + M2 (odvození: podmínky rovnováhy na satelitech). Kromě výhody při jízdě po adhezní vozovce má rovné dělení momentu značnou nevýhodu při odlišných adhezních poměrech na obou kolech, tj. když kupř. jedno z kol prokluzuje (není schopno přenášet moment), druhé kolo rovněž přestane táhnout.
Zlepšení trakčních poměrů se dosáhne těmito opatřeními:
- zařazení uzávěry diferenciálu, což znamená mechanické spojení jeho libovolných dvou členů; z technických důvodů se obvykle propojí ozubovou spojkou jedno z planetových kol s klecí diferenciálu. Výsledkem jsou stejné otáčky obou kol, což znamená, že každé z kol
táhne podle svého zatížení a podle svých záběrových možností (ideální případ).Uzávěra diferenciálu se však použije jen na kritickém úseku trati, jelikož vozidlo je hůře otáčivé a na pevné vozovce by došlo k ntenzivnímu obrušování běhounů pneumatik.
-použitím svěrného diferenciálu, tj. diferenciálu se zvýšeným vnitřním třením, které se dosáhne kupř. lamelovými třecími spojkami mezi zády planetových kol a vnitřními stěnami klece; k sevření lamel se využívá radiální síly, jež u kuželových kol vzniká, a též jiných konstrukčních prostředků. Vznikají brzdné momenty, kterými je rychleji se otáčející kolo přibrzďováno a naopak pomaleji se otáčející kolo poháněno. Z rovnováhy satelitů se odvodí pro tento případ vztah: M1 – M2 = MB (=celkový brzdný moment); je-li v extrémním případě M1 = 0 (hladký led pod kolem), zbývá na druhém kole hnací moment M2=MB. Z toho dále plyne, že účinek samosvornosti se bude zvětšovat úměrně realizovanému brzdnému momentu a hodnotí se tedy svěrnosti diferenciálu:
S = (MB/MU).1OO [%]
Svěrnost tedy značí procento hnacího momentu Mu , které může diferenciál přenést, když jedno z kol není schopno vůbec zabrat; běžný diferenciál bez lamel má S = 10-15 %, s třecími lamelami 20-40 %, ve speciálním provedení pro terénní vozidla až 50 %.
Místo lamelových třecích spojek se rovněž používá viskózni spojka , propojující v místě diferenciálu hnací hřídele obou kol. Tato spojka má sady perforovaných lamel, umístěných ve skříni naplněné fluidoplastickou kapalinou, která během několika relativních otoček lamel ohřátím vytvoří dlouhé molekuly a tím zvýší viskozitu; moment přenášený viskózní spojkou tak závisí na rozdílu otáček hřídelů MB= k. (n1-n2)1/2.

Tak snad je vám to už jasné,ne?

Vidim , že vás dělo za roh trochu zavzdušnilo, za pár panáků dnes večer vám to vysvětlim.
Jinak u malých modelů aut se používá kuličkový diferák, svornost se řídí přítlakem na kule.

dave píše:Vidim , že vás dělo za roh trochu zavzdušnilo, za pár panáků dnes večer vám to vysvětlim.
Jinak u malých modelů aut se používá kuličkový diferák, svornost se řídí přítlakem na kule.

diky za info jako konstrukce samosvoru celkem vim, slo jen o to prelevani momentu http://mujweb.atlas.cz/Zabava/chlop/pop ... /difer.htm

Hanz píše:[diky za info jako konstrukce samosvoru celkem vim, slo jen o to prelevani momentu

coz jsem ti zcela jasne vysvetlil

a to jeste muzu rozebrat jak to dovopravdy je a tim bych te zblbnul asi definitivne muzem to probrat vecer na kuse papiru