Vítejte na novém fóru BMW Auto klubu České Republiky! Aktualizovali jsme a nyní jsme dostupní i z mobilu.
Žhavíte diesel v létě?
Jen mě tak napadlo se zeptat,jestli i v těchto vedrech a vlastně i při teplotách přes řekněme 10 až 15st žhavíte diesly.
Já jsem byl zvyklý spoustu let před žhavením ráno krátce protočit motor,aby se natlakovalo potrubí a ohřála baterka,ale po tom,co mi auto zastudena normálně chytlo skoro na drc to už nedělám a startuju při teplotě nad těch výše zmiňovaných hned bez žhavení.
V zimě se ale možná zase vrátím k tomu protočení,protože pak auto chytá i v největších mrazech okamžitě.
Já jsem byl zvyklý spoustu let před žhavením ráno krátce protočit motor,aby se natlakovalo potrubí a ohřála baterka,ale po tom,co mi auto zastudena normálně chytlo skoro na drc to už nedělám a startuju při teplotě nad těch výše zmiňovaných hned bez žhavení.
V zimě se ale možná zase vrátím k tomu protočení,protože pak auto chytá i v největších mrazech okamžitě.
- Huska
- Registrovaný
- Příspěvky: 3224
- Registrován: čtv 19.06.2003 00:00
- Bydliště: Brno / Olomouc
- Kontaktovat uživatele:
Proč si myslíž že tam ty žhaviče jsou ? Proč je rovnou inženýři z automobilek neodpojují v závislosti na okolní teplotě a nechají tě i v létě čekat až shasne kontrolka?
Odpověd je nečekaně jednoduchá = bod vznícení nafty je vyšší než atmosferická teplota .. např 30°C na sluníčku!
Tím, že nežhavíš, jen zbytečně zatěžuješ motor než teplotu vznícení vytvoří stlačením vzduchu ve válci.
Odpověd je nečekaně jednoduchá = bod vznícení nafty je vyšší než atmosferická teplota .. např 30°C na sluníčku!
Tím, že nežhavíš, jen zbytečně zatěžuješ motor než teplotu vznícení vytvoří stlačením vzduchu ve válci.




Na druhou stranu inženýři z automobilek nevybavují motory aut měřičem kompresí, takže žhavení v létě je proto, aby v pohodě nastartoval i "ojetej" motor.Proč je rovnou inženýři z automobilek neodpojují v závislosti na okolní teplotě a nechají tě i v létě čekat až shasne kontrolka?
A je bod vznícení nafty vyšší než teplota, která vznikne při kompresi motoru o teplotě .. např 30°C?Odpověd je nečekaně jednoduchá = bod vznícení nafty je vyšší než atmosferická teplota .. např 30°C na sluníčku!
To je pravda, ale jde tu asi o to, jestli to zatížení není tak triviální, že má kvůli tomu cenu zbytečně "ničit" baterku a žhaviče.Tím, že nežhavíš, jen zbytečně zatěžuješ motor než teplotu vznícení vytvoří stlačením vzduchu ve válci.
Jinak kdybych měl někdy nedej bože dýzla, tak bych žhavil tak dlouho, aby to stačilo k bezproblémovýmu nastartování
a každej večer bych pak zpytoval svědomí (ne kvůli tomu žhavení, ale kvůli tomu dýzlu).
Brody píše:To je zase téma. Jednou tam ty žhaviče jsou tak asi nejsou jen pro parádu. A automobilky je tam nedávaj jen tak pro srandu..
A taky automobilky nelepí na auta nesmyslný křídla,blikátka,ooooobr kola a podobně a taky je tam kde kdo s.re.
Nevím,proč bych v létě čekal až zhasne kontrolka,když auto chytne na drc i bez žhavení.
Je to přesně naopak,jako když tady spousta kluků s diesly má vychozený čerpadlo,auto jim nechytá za tepla všichni se to snaží řešit tím,že se snaží předělat žhavení,aby fungovalo i na zahřátým motoru.Taky nesmysl.
- Huska
- Registrovaný
- Příspěvky: 3224
- Registrován: čtv 19.06.2003 00:00
- Bydliště: Brno / Olomouc
- Kontaktovat uživatele:
Kami1 píše:[
Na druhou stranu inženýři z automobilek nevybavují motory aut měřičem kompresí, takže žhavení v létě je proto, aby v pohodě nastartoval i "ojetej" motor.
A je bod vznícení nafty vyšší než teplota, která vznikne při kompresi motoru o teplotě .. např 30°C?
To je pravda, ale jde tu asi o to, jestli to zatížení není tak triviální, že má kvůli tomu cenu zbytečně "ničit" baterku a žhaviče.
Jinak kdybych měl někdy nedej bože dýzla, tak bych žhavil tak dlouho, aby to stačilo k bezproblémovýmu nastartování
a každej večer bych pak zpytoval svědomí (ne kvůli tomu žhavení, ale kvůli tomu dýzlu).
nebudu se dohadovat .. dělejte si každej co chcete.
Jen na vysvětlění jak se mýlíš:
i vlétě nemáš ve spalovací komoře >62°C = bod vznícení , respektive autoignition teplota: 210 ° C.
porovnávat opotřebení motoru s bateríí, kterou po startu dobíjíš mi přijde nesmysl ... o žhavičích ani nemluvím, protože tomu očividně nerozumíš jinak by jsi takovou blbost nenapsal :-/ ... jsou opalovány během chodu motoru mnohonásobně víc než při žhavení




trošku opomíjíš základní princip vznětového motoru a to,
že teplota potřebná pro samovznícení nafty vznikne stlačením vzduchu.
A důkazem že té teploty dosáhneš bez žhavení je to, že motor v dobrý kondici nastartuješ.
Argumentování bodem vznícení je nesmysl, tento údaj nemá s podmínkami v motoru žádnou souvislost.
Asi tomu fakt nerozumím,
protože teplotu zapnutého žhaviče tipuju na 900-1100 stupňů (vevnitř bude jěště vyšší)
a teplotu ve spalovacím prostoru na 600-800.
Prostě mě to mnohonásobně víc nevychází.
Pro upřesnění se bavím o opotřebení topného tělíska ve žhaviči.
že teplota potřebná pro samovznícení nafty vznikne stlačením vzduchu.
A důkazem že té teploty dosáhneš bez žhavení je to, že motor v dobrý kondici nastartuješ.
Argumentování bodem vznícení je nesmysl, tento údaj nemá s podmínkami v motoru žádnou souvislost.
Asi tomu fakt nerozumím,
protože teplotu zapnutého žhaviče tipuju na 900-1100 stupňů (vevnitř bude jěště vyšší)
a teplotu ve spalovacím prostoru na 600-800.
Prostě mě to mnohonásobně víc nevychází.
Pro upřesnění se bavím o opotřebení topného tělíska ve žhaviči.
-
- Registrovaný
- Příspěvky: 394
- Registrován: pát 26.09.2008 00:00
Kami1 má samozřejmě pravdu nafta zapaluje především kompresí vzduchu ve válci, žhavení je jenom dopomoc v nízkých teplotách.
Jako příklad třeba malotraktor TZ 4K 14K žhavení vůbec nemá. Pouze pro starty v mrazech se z hlavy vyšroubuje dutý šroub do kterého se zasune papírový váleček napuštěný nějakou hořlavinou(tzv. cigareta), zápálí se, rychle zašroubuje do hlavy a pak se startuje
Je to traktor a navíc dvoutakt ale princip je stejný.
Jako příklad třeba malotraktor TZ 4K 14K žhavení vůbec nemá. Pouze pro starty v mrazech se z hlavy vyšroubuje dutý šroub do kterého se zasune papírový váleček napuštěný nějakou hořlavinou(tzv. cigareta), zápálí se, rychle zašroubuje do hlavy a pak se startuje

Kami1 píše:trošku opomíjíš základní princip vznětového motoru a to,
že teplota potřebná pro samovznícení nafty vznikne stlačením vzduchu.
A důkazem že té teploty dosáhneš bez žhavení je to, že motor v dobrý kondici nastartuješ.
Argumentování bodem vznícení je nesmysl, tento údaj nemá s podmínkami v motoru žádnou souvislost.
Asi tomu fakt nerozumím,
protože teplotu zapnutého žhaviče tipuju na 900-1100 stupňů (vevnitř bude jěště vyšší)
a teplotu ve spalovacím prostoru na 600-800.
Prostě mě to mnohonásobně víc nevychází.
Pro upřesnění se bavím o opotřebení topného tělíska ve žhaviči.
Ták, pro upřesnění teplota při který se vznítí stlačená nafta v komoře je přibližně 800 stupňů při běžícím motoru, při startování studeného motoru, je tam o jen o pár stupňů míň, než je teplota okolního vzduchu, tudíž jsou tam žhaviče proto aby ten prostor pouze předehřáli na nějakějch 400 stupňů, dál mají motory určitě nějaký sytiče aby než se teplota komory dostane tam kam má, tak se tam tlačí víc nafty(čím větší tlak, tím větší výbuch, tím větší teplota) po dosažení optimální teploty se sytič vypne, protože je zbytečný (kvůli spotřebě)...
Když v létě nebudeš žhavit obchážíš tenhle proces před nastartováním a probíhá při startování a chvilku už i při běhu motoru, takže se tam určitě děje něco, co je špatně, a může se stát, že v létě bude startovat sice krásně, ale do zimy se to zkurwí a budeš muset investovat.
Nový auta žhaví taky, ale maj to udělaný třeba tak, že začnou žhavit už při odemčení, nebo při nějakým jiným signálu a nikde není napsáno, že musí mýt kontrolku na žhavení.( měl jsem 530D, a tam žádná kontrolka nebyla, ale psalo mi to na displayi, že se žhaví)
Navíc i benzín i diesel by se měl startovat po zhasnutí kontrolek na budíkách..
protože teplotu zapnutého žhaviče tipuju na 900-1100 stupňů (vevnitř bude jěště vyšší)
teplota žhaviče bych tipoval možná tak až na 1200 stupňů , ale ve vnitř vyšší nebude, protože nějakou chvíly trvá než se okolní vzduch ohřeje( doba svícení kontrolky žhavení) čím opotřebovanější žhavič, tím míň žhaví, doba žhavení je furt stejná, akorát je třeba nažhavit třeba dvakrát..
Teplota, při který se vznítí stlačená nafta v komoře, je je taky třeba 50000 stupňů, já se bavím o bodu samozápalu nafty,Paulos píše:Ták, pro upřesnění teplota při který se vznítí stlačená nafta v komoře je přibližně 800 stupňů při běžícím motoru, při startování studeného motoru, je tam o jen o pár stupňů míň, než je teplota okolního vzduchu, tudíž jsou tam žhaviče proto aby ten prostor pouze předehřáli na nějakějch 400 stupňů, dál mají motory určitě nějaký sytiče aby než se teplota komory dostane tam kam má, tak se tam tlačí víc nafty(čím větší tlak, tím větší výbuch, tím větší teplota) po dosažení optimální teploty se sytič vypne, protože je zbytečný (kvůli spotřebě)...
jelikož se mi nepodařilo nikde sehnat tento údaj pro daný podmínky,
tak vycházím z těch 210 °C, viz výše.
"je tam o jen o pár stupňů míň"- tak to ses asi uklepl, ne?
S tím sytičem jsi asi taky trochu vedle, když bys tam přidával palivo navíc,
tak ti to zvýší okamžitej výkon motoru (vyšší otáčky*krouťák).
No, tohle můžeš vykládat školákovi ZŠ, já jsem trošku náročnější.Když v létě nebudeš žhavit obchážíš tenhle proces před nastartováním a probíhá při startování a chvilku už i při běhu motoru, takže se tam určitě děje něco, co je špatně, a může se stát, že v létě bude startovat sice krásně, ale do zimy se to zkurwí a budeš muset investovat.
CO se tam určitě děje? CO je špatně? CO se zkurví? Do ČEHO budu muset investovat?
A taky by se měl před vyjetím zkontolovat tlak v gumách, osvětlení vozidla atd.Navíc i benzín i diesel by se měl startovat po zhasnutí kontrolek na budíkách..
Děláš to? Já ne a auto mě kupodivu stále funguje.
1. Teplota uvnitř musí být vyšší než na povrchu.protože teplotu zapnutého žhaviče tipuju na 900-1100 stupňů (vevnitř bude jěště vyšší)
teplota žhaviče bych tipoval možná tak až na 1200 stupňů , ale ve vnitř vyšší nebude, protože nějakou chvíly trvá než se okolní vzduch ohřeje( doba svícení kontrolky žhavení) čím opotřebovanější žhavič, tím míň žhaví, doba žhavení je furt stejná, akorát je třeba nažhavit třeba dvakrát..
2. Pokud budu mít všechny žhaviče KO, jak poznám, že musím žhavit 2x , když to chytne pokaždý na brnk?
- Huska
- Registrovaný
- Příspěvky: 3224
- Registrován: čtv 19.06.2003 00:00
- Bydliště: Brno / Olomouc
- Kontaktovat uživatele:
mrJekill píše:Tak nám to prosím vysvětli ...........
Výše máš popsané důvody, takže jestli to nechápeš, tak si to přečti ještě párkrát dokola a třeba ti to dojde ... docela se divím, že v zimě žhavení používáš (zbytečný luxus a opotřebení žhavičů) ..... vždyť je to jen o pár stupňů nižší teplota než v létě


PS: četl jsi někdy návod k obsluze? ... asi ne, asi jsi chytřejší než konstruktéři




Paulos napsal:
Ták, pro upřesnění teplota při který se vznítí stlačená nafta v komoře je přibližně 800 stupňů při běžícím motoru, při startování studeného motoru, je tam o jen o pár stupňů míň, než je teplota okolního vzduchu, tudíž jsou tam žhaviče proto aby ten prostor pouze předehřáli na nějakějch 400 stupňů, dál mají motory určitě nějaký sytiče aby než se teplota komory dostane tam kam má, tak se tam tlačí víc nafty(čím větší tlak, tím větší výbuch, tím větší teplota) po dosažení optimální teploty se sytič vypne, protože je zbytečný (kvůli spotřebě)...
Teplota, při který se vznítí stlačená nafta v komoře, je je taky třeba 50000 stupňů, já se bavím o bodu samozápalu nafty,
jelikož se mi nepodařilo nikde sehnat tento údaj pro daný podmínky,
tak vycházím z těch 210 °C, viz výše.
:Teplota, při níž jsou páry nad zkoumaným vzorkem natolik koncentrované, že při iniciaci zkušebním plamínkem dočasně vzplanou. Stanovuje se podle normovaných postupů, které se liší provedením i použitým zařízením (bod vzplanutí v otevřeném nebo uzavřeném kelímku) opakovaným zkoušením při postupně zvyšující se teplotě. Bod vzplanutí je základním parametrem popisujícím náchylnost ropných produktů ke vznícení; je zároveň kritériem pro třídění látek podle třídy hořlavosti. Postup stanovení je normován (ASTM D56, ASTM D93, ISO-2719, ISO-2592, ČSN EN ISO 1523, ČSN EN ISO 3679).
Tomu asi rozumět moc nebudete, tak tady máte celkem přehlednou tabulku: http://www.lokotrain.eu/soubory/phm.pdf
"je tam o jen o pár stupňů míň"- tak to ses asi uklepl, ne?
Omlouvám se, to jsem si špatně přečetl a myslel jsem to kapánek jinak..
S tím sytičem jsi asi taky trochu vedle, když bys tam přidával palivo navíc,
tak ti to zvýší okamžitej výkon motoru (vyšší otáčky*krouťák).
No a?? Když snad nastartuješ vystydlej motor a zapne se sytič, tak se ti snad otáčky zvýší ne a po vypnutí sytiče snad zase spadnou do normálu... řídil ty jsi vůbec někdy auto???
No, tohle můžeš vykládat školákovi ZŠ, já jsem trošku náročnější.
CO se tam určitě děje? CO je špatně? CO se zkurví? Do ČEHO budu muset investovat?
Co asi myslíš, o čem se tu bavíme?? O vyhřejvání zadního skla??
Jasně, že se můžou oddělat žhaviče, v horším případě nebo v extrémních mrazech se může stát, že praskne i hlava (ještě jsem to neviděl an i od nikoho neslyšel, ale po technický stránce to možný je).
Navíc i benzín i diesel by se měl startovat po zhasnutí kontrolek na budíkách..
A taky by se měl před vyjetím zkontolovat tlak v gumách, osvětlení vozidla atd.
Děláš to? Já ne a auto mě kupodivu stále funguje.
No tak dělat to nemusíš, já to taky vždycky nedělám, ale když to uděláš, tak máš jistotu, že máš natlakovanou palivovou soustavu, že máš nažhaveno a že auto samo o sobě je připravený startovat..
Pokud budu mít všechny žhaviče KO, jak poznám, že musím žhavit 2x , když to chytne pokaždý na brnk?
žhavit dvakrát potřebuješ, když ti nestačí nažhavit jen jednou. Jakmile ti nestačí nažhavit jen jednou, tak to je známka, že už máš žhaviče opotřebované.. A jestli vůbec nežhavíš, tak to máš buď benzín nebo jsi hlupák...
Právě, že někteří tomu rozumí a poznají, když někdo plácá kraviny...Paulos píše:Paulos napsal:
Ták, pro upřesnění teplota při který se vznítí stlačená nafta v komoře je přibližně 800 stupňů při běžícím motoru, při startování studeného motoru, je tam o jen o pár stupňů míň, než je teplota okolního vzduchu, tudíž jsou tam žhaviče proto aby ten prostor pouze předehřáli na nějakějch 400 stupňů, dál mají motory určitě nějaký sytiče aby než se teplota komory dostane tam kam má, tak se tam tlačí víc nafty(čím větší tlak, tím větší výbuch, tím větší teplota) po dosažení optimální teploty se sytič vypne, protože je zbytečný (kvůli spotřebě)...
Teplota, při který se vznítí stlačená nafta v komoře, je je taky třeba 50000 stupňů, já se bavím o bodu samozápalu nafty,
jelikož se mi nepodařilo nikde sehnat tento údaj pro daný podmínky,
tak vycházím z těch 210 °C, viz výše.
:Teplota, při níž jsou páry nad zkoumaným vzorkem natolik koncentrované, že při iniciaci zkušebním plamínkem dočasně vzplanou. Stanovuje se podle normovaných postupů, které se liší provedením i použitým zařízením (bod vzplanutí v otevřeném nebo uzavřeném kelímku) opakovaným zkoušením při postupně zvyšující se teplotě. Bod vzplanutí je základním parametrem popisujícím náchylnost ropných produktů ke vznícení; je zároveň kritériem pro třídění látek podle třídy hořlavosti. Postup stanovení je normován (ASTM D56, ASTM D93, ISO-2719, ISO-2592, ČSN EN ISO 1523, ČSN EN ISO 3679).
Tomu asi rozumět moc nebudete, tak tady máte celkem přehlednou tabulku: http://www.lokotrain.eu/soubory/phm.pdf
To co ty popisuješ (lépe řečeno jsi to zkopčil z http://www.petroleum.cz/slovnik.aspx?pid=62) je definice bodu vzplanutí
a to nemá s bodem samovznícení (autoignition temperature, alespoň 210 st. C) nic společnýho!
Takže pro méně znalé:
1/ do válce se nasaje vzduch
2/ ten se za vysokého stupně komprese stlačí a tím pádem se dost zahřeje
3/ do spalovacího prostoru se vstříkne palivo
4a/ pokud je teplota ve spal. prostoru větší než teplota samovznícení nafty, dojde k jejímu vznícení a vyhoření za průběhu expanze
4b/ pokud teplota ve spal. prostoru není větší než teplota samovznícení nafty, nedojde k jejímu vznícení a směs při expanzi putuje nespálená do výfuku
4c/ pokud je teplota ve spal. prostoru podobná teplotě samovznícení nafty, dojde víceméně k jejímu vznícení, ale může dojít k jeho zpoždění, což bude mít za následek nepravidelný chod motoru
Takže žhavení je nutné jen v případě 4b a 4c.
Nedosažení dostatečné teploty při kompresi může být způsobeno příliš nízkou teplotou motoru a nedostatečným nažhavením nebo také třeba ztrátou komprese u ojetýho motoru. V tomto případě by se žhavit samozřejmě mělo.
Pokud se motor bez nažhavení nakopne a jede jak hodinky, je to nažhavení zbytečný a používá se jen pro jistotu (jak psal Fx), třeba kvůli té ztrátě komprese u ojetin nebo kvůli špatnýmu tep. čidlu.
Jinak bod vzplanutí je důležitej třeba u naftových kamen.
Právě že řídil a sytič se zapíná akorát tak při mrazech.S tím sytičem jsi asi taky trochu vedle, když bys tam přidával palivo navíc,
tak ti to zvýší okamžitej výkon motoru (vyšší otáčky*krouťák).
No a?? Když snad nastartuješ vystydlej motor a zapne se sytič, tak se ti snad otáčky zvýší ne a po vypnutí sytiče snad zase spadnou do normálu... řídil ty jsi vůbec někdy auto???
Jeho účelem je hlavně kompenzovat kondenzování paliva na studených stěnách, ale to je hlavně u benálu.
Pokud ř.j. používá režim pro rychlejší zahřátí motoru, je to kvůli tomu, aby olej začal rychleji pořádně mazat a u pohyblivých částí vznikly správné vůle.
Tomuto ale žhavení znatelně nepomůže (pokud teda nehodláš žhavit půl hodiny předem, ale klidně můžeš)
Nedokážu si představit, čím by se měly oddělat nezapnuté žhaviče?No, tohle můžeš vykládat školákovi ZŠ, já jsem trošku náročnější.
CO se tam určitě děje? CO je špatně? CO se zkurví? Do ČEHO budu muset investovat?
Co asi myslíš, o čem se tu bavíme?? O vyhřejvání zadního skla??
Jasně, že se můžou oddělat žhaviče, v horším případě nebo v extrémních mrazech se může stát, že praskne i hlava (ještě jsem to neviděl an i od nikoho neslyšel, ale po technický stránce to možný je).
Hlava samozřejmě při mrazu prasknout může, obzvlášť když tomu někdo hned začne šlapat,
nicméně i na toto jsou ty díly stavěný, takže když k tomu dojde, tak jde o vadu materiálu nebo vemeno za volantem.
Takže tvá odpověď mě nepřesvědčila, že v létě se žhavit musí.
Zkusím teď tedy trochu odpovědět za tebe:
Pokud někdo má KO žhaviče, neřeší to a po nastartování mu motor klepe, brble, jede na míň válců atd,
tak v případě 4b může docházet k ničení katalizátoru
a ve 4c k mírnému riziku propálení výfukových ventilů, ale to je spíš extrém, hlavně bude vyšší spotřeba (dokud se motor nerozjede jak má).
Souhlasím. Chtěl jsem naznačit, že když se něco nedělá podle návodu, nemusí to vést k destrukci auta.Navíc i benzín i diesel by se měl startovat po zhasnutí kontrolek na budíkách..
A taky by se měl před vyjetím zkontolovat tlak v gumách, osvětlení vozidla atd.
Děláš to? Já ne a auto mě kupodivu stále funguje.
No tak dělat to nemusíš, já to taky vždycky nedělám, ale když to uděláš, tak máš jistotu, že máš natlakovanou palivovou soustavu, že máš nažhaveno a že auto samo o sobě je připravený startovat..
Jak jsem už dvakrát psal, žhavil bych vždy alespoň takovou dobu, aby měl motor po nakopnutí bezproblémový chod, ve druhé poloze nechávám klíček i u benzínu alespoň sekundu.Pokud budu mít všechny žhaviče KO, jak poznám, že musím žhavit 2x , když to chytne pokaždý na brnk?
žhavit dvakrát potřebuješ, když ti nestačí nažhavit jen jednou. Jakmile ti nestačí nažhavit jen jednou, tak to je známka, že už máš žhaviče opotřebované.. A jestli vůbec nežhavíš, tak to máš buď benzín nebo jsi hlupák...
Dýzl nemám a pořídím si ho maximálně tak na starý kolena nebo do dodávky.
Asi jsem opravdu hlupák,nebo naopak chytřejší než konstruktéři z Mnichova,ale zatím mě nikdo nepřesvědčil proč žhavit.
Odpovědi typu : protože to auto umožňuje,nebo proto,že se tam asi někde něco ničí,nebo proto,že jsem hloupej neberu.
Třeba Mercedesy chytají i v zimě třeba s polovinou funkčních žhaviček,proto skoro nikdo neřeší jejich výměnu.
Tak už mi to někdo konečně vysvětlete.Neberu ani kecy o vzplanutí nafty a podobně,kdyby jste měli pravdu,tak bych asi nenastartoval že.Prostě vlezu do auta,zapnu klíček,zhasnou kontrolky a po asi 1sec startuju bez ohledu na chemické analýzy nafty,teoretické kecy o startování starých dieslů a bez ohledu na universální návod k autu pro lamy a motor okamžitě chytne a běží naprosto hladce a pravidelně.
Odpovědi typu : protože to auto umožňuje,nebo proto,že se tam asi někde něco ničí,nebo proto,že jsem hloupej neberu.
Třeba Mercedesy chytají i v zimě třeba s polovinou funkčních žhaviček,proto skoro nikdo neřeší jejich výměnu.
Tak už mi to někdo konečně vysvětlete.Neberu ani kecy o vzplanutí nafty a podobně,kdyby jste měli pravdu,tak bych asi nenastartoval že.Prostě vlezu do auta,zapnu klíček,zhasnou kontrolky a po asi 1sec startuju bez ohledu na chemické analýzy nafty,teoretické kecy o startování starých dieslů a bez ohledu na universální návod k autu pro lamy a motor okamžitě chytne a běží naprosto hladce a pravidelně.
Podle mého názoru u běžného diesel motoru dejme tomu od roku 1984 do 1990 a 1990 až 1999 je pro studenej start potřeba v dnešní době žhavit svícema,pro motor menší zátěž, je to hlavně taky kuli tlaku ve valcích = čím starší a opotřebovanější motor tím menší komprese. Já u jakýhokoli dieselu na studenej start žhavim ale pokud je motor zahřátej a naakumulovanej teplem myslim si že není zapotřeba žhavit. Je pravda že i některý auta žhavěj automaticky pri odemčení dveří nebo jejich otevření a taky že žhavěj tak jak zrovna potřebujou (doba žhavení) ale to je všechno otázka už novějších aut. o sytiči u nafty jsem doposud nic neslyšel jak jsem se dnes dočetl pouze mohu říct že vstřikovaný množstvý nafty zastudena je řízeno elektronicky podle teploty chlad. kapaliny (systemy tzv EDC. u klasiky bez el. to zařizuje stále přesuvník vstřiku, Kterej má za úkol přesunout začátek vstřiku o určitou hodnotu dčíve a to znamená že se zvýší předvstřik. proto díky tomuto zařízení mohou být i některé motory bez žhavičů. Získá se tak delší časová doba pro přípravu směsi, odpaření a samovznícení. Omezuje se klepání a hluk motoru a taky emise ve výfuku. Jestli mohu ještě doplnit přestavení se provádí buď manuálně a nebo automaticky také v závislosti na okolní teplotě...



