Prozkoumejte výhody členství v klubu a rozšiřte naše řady 
TAHOKOV!!!
..
No...
Bylo to v patek v noci...
Datum 25.10.2002. Potom jsem mel tyden dovolenou a naslednych 14 dni jsem byl nemocen... (oprava karky zabrala hodne casu a nejak jsem se z toho rozstonal... Chripka)
Jedu pres krizovatku v HK v celkem nemale rychlosti (120km/h) za krizovatkou je zuzeni do jednoho pruhu a ten se po mirne pravotocive zatacce rozdvoji do ctyrproudovky (rozumej dva pruhy tam a ten samy pocet z5). No a v teto nepatrne zatacce bylo asi 4cm vody (rozumej louze jako prase). Zapomnel jsem mozna zminit, ze ten vecer lilo jako z konve a opravdu jsem nejel setrne. Pridam jeste popis mych pneumatik - jelikoz mam zadni napravu trosku do A, sjizdela se mi vnitrni strana zadni leve pneumatiky po cele leto "tak trosku vice, nez je treba" a lezlo z toho uz platno (to jsem zjistil az po demontazi kola a pohledem na pneumatiku - na aute jsem si nevsiml, ze je situace tak drasticka). Cely vecer se to vsude krasne smekalo a ja si do kazde zatacky tak trosku pridal a mel jsem ohromnou radost, ze mych bezmala 200koni umi bez samosvoru na mokru utrhnout cely zadek a zatacky jsou zabavnejsi. Ovsem pri takoveto rychlosti se projevil stav meho obuti + louze + dest + pridani plynu do zatacky s tim, ze to "trosku" a "fajn" uklouzne jako cesta mimo komunikaci... Pred zatackou jsem mozna trosku pribrzdil, takze rychlost uz nebyla takova. V kazdem pripade jsem se po pridani plynu najednou ocitl na storc cele teto slavne ctyrproudovky a po par metrech (sotva 10ti) jsem prednimi koly testoval svuj tlak v pneu o bezmala 15ti centimetrovy obrubnik. Jedna to nevydrzela a bouchla, druha to ustala, ale elektron pozmenil puvodni kulaty tvar... Muj dalsi smer se odvijel v rychlem prehopsani obrubnicku, chodniku az do pole, ktere otevrelo svou pochmurnou a sychravou naruc... Pri dopadu na predni naraznik se oplastovani na mem predku trosku pokrcilo pod vuz a mlhovky se rozloucily se svym vyhratym mistem v narzniku. Lista pod M3 spoilerem na mem predku me opustila tez. Plastove kryty chladice, nafuky k prednim kotoucum a cely umelohmotny spodek popraskal a pokryl cestu do pole s cca 2,5m prevysenim od silnice dolu... Tahokov nasracku zmuchlanej a vpresovanej nekde v chladici. Blinkr visejici na kabelech mezi pneumatikou a cary, ktere zbyly z podbehu.
Vylezl jsem z auta a na podrazky jsem si zacal nabalovat vrstvy bahna z pole. Obhlidl jsem situaci (kterou jsem mimochodem cekal daleko horsi, dle ran, ktere jsem utrzil od strechy do hlavy) a usoudil, ze bude nejlepsi auto chcipnout (motor totiz jeste bezel) a nezkouset kamkoli jet na prazdnem pravem prednim v bahnitem poli. Sel jsem o pul treti rano navstivit kamose s Formanem, ktery by mi mohl s celou situaci pomoci. Prijeli jsme na misto za pul hodinky a zacali jsme vymyslet, co s tim...
Vymena kola (hever na prknech, ktere jsme nasli opodal) a pomaly odjezd za pomoci ASC nekam v pravo, kde prevyseni neni tak darticke a vyjezd na chodnik a nasledne silnici - to slo celkem hladce... Az jsem se divil. Cela kara sice od bahna, ale muselo to pryc z mista cinu...
No a pak uz jsem to jen daval 14 dni dohromady. Mel jsem jedinou kliku, ze pred vanou motoru je takova ta rozperna tyc, ktera pohltila vetsinu ran a byla trosku obrousena a obalena bahnem. Zul jsem vsechny kola, nechal opravit ten elektron, sehnal jsem zimni obuti, Nasledovalo zalepit, vykytovat a prebrousit spoiler. Dat do hromady popraskane plasty, nalakovat spoiler, vylepit novym tahokovem (za pomoci silikonu, ktery je uplne uzasny!), pripevnit nafuky k brzdam, pripevnit blinkr, opravit zpretrhane konektory mlhovek, udelat nove kovove drzaky na vytrhane mlhovky, pripevnit spodni listu, osadit na auto, pospojovat se spodnimi plasty a vyrazit na geometrii. Ta byla na predku total rozhozena a na zadku jsem si nechal sladit ty odklony.
No a ted to zase jezdi a sviti a vypada to lip, nez predtim. Akorat ten spoiler dostal strasnou cocku....
Tot asi vse o mem zazitku, moc se s tim nechlubim, ale naucil jsem se spoutu novych veci, co a jak dat dohromady pri takovych problemech s opravou a obnovou vozu a M3 narazniku...
Bylo to v patek v noci...
Datum 25.10.2002. Potom jsem mel tyden dovolenou a naslednych 14 dni jsem byl nemocen... (oprava karky zabrala hodne casu a nejak jsem se z toho rozstonal... Chripka)
Jedu pres krizovatku v HK v celkem nemale rychlosti (120km/h) za krizovatkou je zuzeni do jednoho pruhu a ten se po mirne pravotocive zatacce rozdvoji do ctyrproudovky (rozumej dva pruhy tam a ten samy pocet z5). No a v teto nepatrne zatacce bylo asi 4cm vody (rozumej louze jako prase). Zapomnel jsem mozna zminit, ze ten vecer lilo jako z konve a opravdu jsem nejel setrne. Pridam jeste popis mych pneumatik - jelikoz mam zadni napravu trosku do A, sjizdela se mi vnitrni strana zadni leve pneumatiky po cele leto "tak trosku vice, nez je treba" a lezlo z toho uz platno (to jsem zjistil az po demontazi kola a pohledem na pneumatiku - na aute jsem si nevsiml, ze je situace tak drasticka). Cely vecer se to vsude krasne smekalo a ja si do kazde zatacky tak trosku pridal a mel jsem ohromnou radost, ze mych bezmala 200koni umi bez samosvoru na mokru utrhnout cely zadek a zatacky jsou zabavnejsi. Ovsem pri takoveto rychlosti se projevil stav meho obuti + louze + dest + pridani plynu do zatacky s tim, ze to "trosku" a "fajn" uklouzne jako cesta mimo komunikaci... Pred zatackou jsem mozna trosku pribrzdil, takze rychlost uz nebyla takova. V kazdem pripade jsem se po pridani plynu najednou ocitl na storc cele teto slavne ctyrproudovky a po par metrech (sotva 10ti) jsem prednimi koly testoval svuj tlak v pneu o bezmala 15ti centimetrovy obrubnik. Jedna to nevydrzela a bouchla, druha to ustala, ale elektron pozmenil puvodni kulaty tvar... Muj dalsi smer se odvijel v rychlem prehopsani obrubnicku, chodniku az do pole, ktere otevrelo svou pochmurnou a sychravou naruc... Pri dopadu na predni naraznik se oplastovani na mem predku trosku pokrcilo pod vuz a mlhovky se rozloucily se svym vyhratym mistem v narzniku. Lista pod M3 spoilerem na mem predku me opustila tez. Plastove kryty chladice, nafuky k prednim kotoucum a cely umelohmotny spodek popraskal a pokryl cestu do pole s cca 2,5m prevysenim od silnice dolu... Tahokov nasracku zmuchlanej a vpresovanej nekde v chladici. Blinkr visejici na kabelech mezi pneumatikou a cary, ktere zbyly z podbehu.
Vylezl jsem z auta a na podrazky jsem si zacal nabalovat vrstvy bahna z pole. Obhlidl jsem situaci (kterou jsem mimochodem cekal daleko horsi, dle ran, ktere jsem utrzil od strechy do hlavy) a usoudil, ze bude nejlepsi auto chcipnout (motor totiz jeste bezel) a nezkouset kamkoli jet na prazdnem pravem prednim v bahnitem poli. Sel jsem o pul treti rano navstivit kamose s Formanem, ktery by mi mohl s celou situaci pomoci. Prijeli jsme na misto za pul hodinky a zacali jsme vymyslet, co s tim...
Vymena kola (hever na prknech, ktere jsme nasli opodal) a pomaly odjezd za pomoci ASC nekam v pravo, kde prevyseni neni tak darticke a vyjezd na chodnik a nasledne silnici - to slo celkem hladce... Az jsem se divil. Cela kara sice od bahna, ale muselo to pryc z mista cinu...
No a pak uz jsem to jen daval 14 dni dohromady. Mel jsem jedinou kliku, ze pred vanou motoru je takova ta rozperna tyc, ktera pohltila vetsinu ran a byla trosku obrousena a obalena bahnem. Zul jsem vsechny kola, nechal opravit ten elektron, sehnal jsem zimni obuti, Nasledovalo zalepit, vykytovat a prebrousit spoiler. Dat do hromady popraskane plasty, nalakovat spoiler, vylepit novym tahokovem (za pomoci silikonu, ktery je uplne uzasny!), pripevnit nafuky k brzdam, pripevnit blinkr, opravit zpretrhane konektory mlhovek, udelat nove kovove drzaky na vytrhane mlhovky, pripevnit spodni listu, osadit na auto, pospojovat se spodnimi plasty a vyrazit na geometrii. Ta byla na predku total rozhozena a na zadku jsem si nechal sladit ty odklony.
No a ted to zase jezdi a sviti a vypada to lip, nez predtim. Akorat ten spoiler dostal strasnou cocku....
Tot asi vse o mem zazitku, moc se s tim nechlubim, ale naucil jsem se spoutu novych veci, co a jak dat dohromady pri takovych problemech s opravou a obnovou vozu a M3 narazniku...
-
Jakub
