Napsal: úte 23.05.2006 15:27
Rok se sešel s rokem a po prodeji předchozího auta (černá 325tka E30) nastala otázka co a pokud vůbec něco kupovat dál jako pěkné auto. Do role auta na drifty a závodění se pasoval modrej sedan E30 325i zvaný SSL (sedan sport leichtbau), ale bylo třeba nahradit i vzniklou mezeru na pozici auta pro radost. Po krátkém rozmýšlení padla volba na kultovní typ od BMW – typ 635CSi.

Sehnat v ČR zachovalý exemplář za rozumnou cenu je takřka nemožné, takže zbývaly pouze dvě možnosti – Helmutstán, nebo Švajc. Po brouzdání po internetových bazarech a aukčních síních a konzultacích s odborníky na řadu 6er E24 jsem došel k názoru, že nemá cenu kupovat auto v ceně pod 4 tisíce € . Jen pro představu se pohybují tyto auta od 2 do 18 tisíc € podle stavu zachovalosti/renovace. Po zvážení různých nabídek sem nakonec zvolil exemplář z Berlína ve stavu poloviční renovace.
Naštěstí nebyl problém dovézt auto do ČR jelikož disponujeme s Lupikem jednak pla?ákem i tažným autem, takže následovala velmi vtipná cesta do Berlína a zpět. Různé podrobnosti z cesty by byly na zvláštní příběh, čímž vás nehodlám nudit. Na místě v Berlíně na nás po otevření velké garáže místního renovátora starejch německejch aut vykoukla červená šestka, od které sme nemohli odtrhnout zrak. Po kontrole jakosti auta sme se dohodli a auto naložili na pla?ák a hurá zpátky do vlasti. Nutno podotknout, že se nekonala ani zkušební jízda jelikož celý dovoz se uskutečnil začátkem února a tou dobou bylo v Berlíně namrzlo a nechtěl sem s autem jakkoliv riskovat.
Helmut naštěstí nekecal a auto se ukázalo být ve stavu jaký deklaroval. Nový lak kvůli opravám koroze na některých místech a vybledlosti červené barvy po více než 20 letech, nebourané, spousta chybějících věcí po celolaku, takže nutno dostrojit a když šestka, tak v co největší výbavě. Zmíním hlavně takové ty příjemné věci jako sportovní origo sedačky Recaro v černé kůži a elektricky stavitelné, klimatizace, palubní počítač, okna v el., rádio, telefon, centrál, servo, ABS a sportovní stavitelný podvozek Koni.

Po dovozu auta sem si rovnou začal sepisovat seznam nutných oprav, úprav apod. abych byl s autem spokojen. Seznam zabral prakticky celou A4ku, takže práce ještě jak na kostele, ale odměna za takovou práci stojí za to. Nyní čtyři měsíce po dovozu auta je už většina hotova a zbývají různé drobnosti, které však extra nespěchají.
Co se týče dalších parametrů auta, tak je to typ 635CSi r.v. 9/82, což značí že je to model po faceliftu, který přinesl spoustu změn – např. přechod na novější podvozek společný s modelem E28, motor M30 místo M90 apod. Možná se ptáte proč tak starý exemplář, když se tyto šestky vyráběly od roku 76 až do 89. Byl sem limitován hlavně možností postavit takové auto na české doklady. Jediná schůdná varianta byla postavit auto na veteránské doklady, takže limit byl tudíž rok 82.
O pohon auta se stará motor M30 bez katalyzátoru o výkonu zhruba 210 koní a 300 Nm. Ten autu uděluje zrychlení z 0-100 za 7 sekund a maximální rychlost 230 Km/h. Váha auta je zhruba 1,5 tuny z čehož je jasně patrné, že to spíš dalniční expres než sprinter na krátké vzdálenosti.
Co se týče designu auta, tak moc změn od originálu není – snad jen hliníkové kované ráfky Remotec 8x16“ vepředu a 9x16“ vzadu, pár leštěných dílů na motoru

a interiérové doplňky od úpravce Hartge.

Tímto bych také chtěl poděkovat všem, kteří mi mi pomohli si splnit tento sen. Lupikovi za pomoc s transportem, Charlitovi za překlady a Raonovi za zprostředkování veteránskejch dokladů.
Pár fotek z dovozu a také video je zde -> http://www.jiribartos.cz/berlin.html

Sehnat v ČR zachovalý exemplář za rozumnou cenu je takřka nemožné, takže zbývaly pouze dvě možnosti – Helmutstán, nebo Švajc. Po brouzdání po internetových bazarech a aukčních síních a konzultacích s odborníky na řadu 6er E24 jsem došel k názoru, že nemá cenu kupovat auto v ceně pod 4 tisíce € . Jen pro představu se pohybují tyto auta od 2 do 18 tisíc € podle stavu zachovalosti/renovace. Po zvážení různých nabídek sem nakonec zvolil exemplář z Berlína ve stavu poloviční renovace.
Naštěstí nebyl problém dovézt auto do ČR jelikož disponujeme s Lupikem jednak pla?ákem i tažným autem, takže následovala velmi vtipná cesta do Berlína a zpět. Různé podrobnosti z cesty by byly na zvláštní příběh, čímž vás nehodlám nudit. Na místě v Berlíně na nás po otevření velké garáže místního renovátora starejch německejch aut vykoukla červená šestka, od které sme nemohli odtrhnout zrak. Po kontrole jakosti auta sme se dohodli a auto naložili na pla?ák a hurá zpátky do vlasti. Nutno podotknout, že se nekonala ani zkušební jízda jelikož celý dovoz se uskutečnil začátkem února a tou dobou bylo v Berlíně namrzlo a nechtěl sem s autem jakkoliv riskovat.
Helmut naštěstí nekecal a auto se ukázalo být ve stavu jaký deklaroval. Nový lak kvůli opravám koroze na některých místech a vybledlosti červené barvy po více než 20 letech, nebourané, spousta chybějících věcí po celolaku, takže nutno dostrojit a když šestka, tak v co největší výbavě. Zmíním hlavně takové ty příjemné věci jako sportovní origo sedačky Recaro v černé kůži a elektricky stavitelné, klimatizace, palubní počítač, okna v el., rádio, telefon, centrál, servo, ABS a sportovní stavitelný podvozek Koni.

Po dovozu auta sem si rovnou začal sepisovat seznam nutných oprav, úprav apod. abych byl s autem spokojen. Seznam zabral prakticky celou A4ku, takže práce ještě jak na kostele, ale odměna za takovou práci stojí za to. Nyní čtyři měsíce po dovozu auta je už většina hotova a zbývají různé drobnosti, které však extra nespěchají.
Co se týče dalších parametrů auta, tak je to typ 635CSi r.v. 9/82, což značí že je to model po faceliftu, který přinesl spoustu změn – např. přechod na novější podvozek společný s modelem E28, motor M30 místo M90 apod. Možná se ptáte proč tak starý exemplář, když se tyto šestky vyráběly od roku 76 až do 89. Byl sem limitován hlavně možností postavit takové auto na české doklady. Jediná schůdná varianta byla postavit auto na veteránské doklady, takže limit byl tudíž rok 82.
O pohon auta se stará motor M30 bez katalyzátoru o výkonu zhruba 210 koní a 300 Nm. Ten autu uděluje zrychlení z 0-100 za 7 sekund a maximální rychlost 230 Km/h. Váha auta je zhruba 1,5 tuny z čehož je jasně patrné, že to spíš dalniční expres než sprinter na krátké vzdálenosti.
Co se týče designu auta, tak moc změn od originálu není – snad jen hliníkové kované ráfky Remotec 8x16“ vepředu a 9x16“ vzadu, pár leštěných dílů na motoru

a interiérové doplňky od úpravce Hartge.

Tímto bych také chtěl poděkovat všem, kteří mi mi pomohli si splnit tento sen. Lupikovi za pomoc s transportem, Charlitovi za překlady a Raonovi za zprostředkování veteránskejch dokladů.
Pár fotek z dovozu a také video je zde -> http://www.jiribartos.cz/berlin.html