BMW Auto klub ČR

Přesah se na některých motorech objevuje. Třeba když má píst větší "dóm", tak běžně zalézá část "dómu" do těsnění. Je to hlavně u motorů, kde potřebovali velkej kompresní poměr-jinak ho tam nenaženeš. Nedoběh je docela standartní, je to na bloku vidět, kam je blok oleštěnej-to je ale taky složitější, protože píst má nad těsnícím kroužkem běžně o něco menší průměr, takže horní hrana pístu je víš než oleštěná plocha. Je to motor od motoru. Chápu ale zjednodušení pro rychlý určení objemu, jak jsi popsal.

momento píše:Přesah se na některých motorech objevuje. Třeba když má píst větší "dóm", tak běžně zalézá část "dómu" do těsnění. Je to hlavně u motorů, kde potřebovali velkej kompresní poměr-jinak ho tam nenaženeš. Nedoběh je docela standartní, je to na bloku vidět, kam je blok oleštěnej-to je ale taky složitější, protože píst má nad těsnícím kroužkem běžně o něco menší průměr, takže horní hrana pístu je víš než oleštěná plocha. Je to motor od motoru. Chápu ale zjednodušení pro rychlý určení objemu, jak jsi popsal.

Co je to "dóm"? Fakt nevím co tím myslíš.
Zvýšení komprese se dosahuje hlavně zmenšením tzv. škodlivého prostoru nad pístem. O tom, že by hrana pístu v horní úvrati přesahovala hranu válce fakt nevím a není mi ani jasné proč by tomu tak mělo být. Též netuším co nazýváš "blokem", odhaduji že vnitřní pracovní plochu válce. Tak ta v žádném případě oleštěná být nesmí, musí být stále patrné stopy po honování. Pokud je na pracovní ploše válce vidět oleštěné místo, je to špatné a znamená to nepohyblivost některého z pístních kroužků. Co se týče určité "kuželovitosti" pístu, ta není jednoznačně dána polohou těsnícího kroužku nýbrž teplotní křivkou pracovní části válce a důvodem je teplotní roztažnost materiálu pístu, kde v oblasti působení max. teploty (horní část pístu) je průměr samozřejmě nejmenší a postupně se zvyšuje přímo úměrně se snižující se teplotou.

eko píše:

major píše:

eko píše:Asi ho zmatl ten tvuj vzorecek s prumerem, protoze bezne se ve skole pouziva polomer. Samozrejme se ta 4 v citateli a jmenovateli pokrati a je z toho ten vzorecek s polomerem...

To mě také napadlo, že asi myslí ten druhý vzorec. Já mám raději ten s průměrem, protože jsem línej a můžu dosazovat při strojařských výpočtech rovnou zadané hodnoty aniž bych musel myslet na to, že mám něco rozdělovat na půl . Už se mi párkrát stalo, když jsem počítal nějakej kompresor, že jsem dosadil já blbec místo poloměru průměr. Pak je príma přepočítávat dvacet stran výpočtů kvůli takové blbosti .

Mozna by nebylo spatny zacit pouzivat PC i k jinym vecem nez jen ksurfovani na internetu

Voe, papír je papír.

major píše:

momento píše:Přesah se na některých motorech objevuje. Třeba když má píst větší "dóm", tak běžně zalézá část "dómu" do těsnění. Je to hlavně u motorů, kde potřebovali velkej kompresní poměr-jinak ho tam nenaženeš. Nedoběh je docela standartní, je to na bloku vidět, kam je blok oleštěnej-to je ale taky složitější, protože píst má nad těsnícím kroužkem běžně o něco menší průměr, takže horní hrana pístu je víš než oleštěná plocha. Je to motor od motoru. Chápu ale zjednodušení pro rychlý určení objemu, jak jsi popsal.

Co je to "dóm"? Fakt nevím co tím myslíš.
Zvýšení komprese se dosahuje hlavně zmenšením tzv. škodlivého prostoru nad pístem. O tom, že by hrana pístu v horní úvrati přesahovala hranu válce fakt nevím a není mi ani jasné proč by tomu tak mělo být. Též netuším co nazýváš "blokem", odhaduji že vnitřní pracovní plochu válce. Tak ta v žádném případě oleštěná být nesmí, musí být stále patrné stopy po honování. Pokud je na pracovní ploše válce vidět oleštěné místo, je to špatné a znamená to nepohyblivost některého z pístních kroužků. Co se týče určité "kuželovitosti" pístu, ta není jednoznačně dána polohou těsnícího kroužku nýbrž teplotní křivkou pracovní části válce a důvodem je teplotní roztažnost materiálu pístu, kde v oblasti působení max. teploty (horní část pístu) je průměr samozřejmě nejmenší a postupně se zvyšuje přímo úměrně se snižující se teplotou.

Máš něco společnýho s kompresorama, viď. U kompresoru je prostor nazýván "škodlivým" prostoremc a u motorů je to "kompresní" objem-z toho kompresní poměr. Zvýšení kompresního poměru se dosahuje zmenšením kompresního objemu. U motoru máš většinou tvar spalovacího prostoru daný výrobcem, popřípadě úpravcem. Ten se zmenšit nedá-někdy to jde vyvařením, ale musí se tam zachovat určitý tvar-kvuli průběhu spalování. Takže jediná možnost je, upravit tvar pístu zvětšením tzv. "dómu"- "dóm" je materiál, který je nad dnem pístu. A ten "dóm", pak velmi často zálézá do těsnění pod hlavou a někdy až do prostoru hlavy-tím zmenšuje "kompresní" prostor. Blokem myslím blok motoru. S tím oleštěním-tam kam nezasahuje píst, tam je vnitřní plocha bloku "nažloutlo-nahnědlá"-to je od spalování, jasně je tam vidět, kam už píst nedobíhá. Samozřejmě to není klasické oleštění, to je na závadu. Oleštění jsme myslel obrazně. Píst nění kuželový (není pravda že se směrem ke klice zmenšuje), ale má nějakou obecnou křivku na boku a je oválný. Je to dáno konstrukcí pístu, aby při pracovní teplotě se roztáhl na potřebný tvar. Jinak nad prvním kroužkem je píst u některých motorů menší-používají to částečně jako antidetonační štěrbinu.

momento píše:Máš něco společnýho s kompresorama, viď. U kompresoru je prostor nazýván "škodlivým" prostoremc a u motorů je to "kompresní" objem-z toho kompresní poměr. Zvýšení kompresního poměru se dosahuje zmenšením kompresního objemu. U motoru máš většinou tvar spalovacího prostoru daný výrobcem, popřípadě úpravcem. Ten se zmenšit nedá-někdy to jde vyvařením, ale musí se tam zachovat určitý tvar-kvuli průběhu spalování. Takže jediná možnost je, upravit tvar pístu zvětšením tzv. "dómu"- "dóm" je materiál, který je nad dnem pístu. A ten "dóm", pak velmi často zálézá do těsnění pod hlavou a někdy až do prostoru hlavy-tím zmenšuje "kompresní" prostor. Blokem myslím blok motoru. S tím oleštěním-tam kam nezasahuje píst, tam je vnitřní plocha bloku "nažloutlo-nahnědlá"-to je od spalování, jasně je tam vidět, kam už píst nedobíhá. Samozřejmě to není klasické oleštění, to je na závadu. Oleštění jsme myslel obrazně. Píst nění kuželový (není pravda že se směrem ke klice zmenšuje), ale má nějakou obecnou křivku na boku a je oválný. Je to dáno konstrukcí pístu, aby při pracovní teplotě se roztáhl na potřebný tvar. Jinak nad prvním kroužkem je píst u některých motorů menší-používají to částečně jako antidetonační štěrbinu.

Aha, takže dóm je část pístu ve kterém se např. u dieselů nacházejí spalovací dutiny.
Jinak máš samozřejmě pravdu, pojem škodlivý prostor je z oblasti konstrukce kompresorů. Zrovna nedávno jsem jeden počítal. Holt bližší košile než kabát .
Ovšem v tom aby jsme docílili zvýšení kompresního poměru se shodnem. Prostě je nutné zmenšit prostor nad pístem .
A píst je kuželový, nebo se alespoň tato jeho vlastnost v literatuře označuje "kuželovitost pístu"(ale možná mám už stará skripta). Nicméně mi je jasné, že v době CAD počítačové konstrukce tvoří jeho tvar křivka úměrná teplotní roztažností materiálu v závislosti na tlouš?ce stěny a konkrétnímu tepelnému namáhání.
Nikde jsem ale neřekl, že se píst směrem ke klice zužuje(nebo jsi mne špatně pochopil). Ba právě naopak. Nejmenší průměr pístu(což je u pístu také nepřesné označení neb se jedná spíše o ovalitu) se tedy nachází v části nejvíce tepelně namáhané což je jeho horní část.
"Oleštění" už taky beru, prostě myslíš úsady tvořené v důsledku spalování směsi v pracovním prostoru nad pístem a horním těsnícím kroužkem, který tvoří v horní úvrati hranici mezi "čistým" válcem a válcem s úsadami. Teď je to jasné.
To by kuwa bylo aby se dva technici nakonec nedohodli .

"dóm" je směrem nad dno a dutina je směrem pod dno-nad směrem k hlavě, pod směrem ke klice.s tím zužováním sorry, jasně že rozšiřuje-chybička se vloudila ...jinak ta boční křivka je fakt věda.stačí tam třeba jen dvě tři setiny na poloměru víc a máš dolů 10% výkonu.
co jsi studoval?že by něco u Macka?